Japan

odkazy

jakuza

Dějiny jakuzy
Kořeny jakuzy sahají do počátku 17. století. Vznikla v Japonsku jako původně nekriminální společenství mači-jokko (služebníků měst): úředníků, obchodníků, majitelů hostinců, dělníků, potulných herců a žoldnéřů, kteří se sdružovali na ochranu před bandity terorizujícími Japonsko po skončení vleklých občanských válek. Tyto skupiny časem degradovaly na zločinecké organizace. Postavy některých jejich členů přešly do lidového vyprávění a her jako svérázná obdoba Robinů Hoodů. Páteř prvních kriminálních gangů tvořili profesionální hazardní hráči (bakutové) a pouliční obchodníci (tekijové). Samotný termín jakuza pochází z výrazů používaných v japonské karetní hře. Tyto termíny jsou ve spojitosti s příslušníky jakuzy dodnes užívány. V období po 2. světové válce se k nim připojil i termín třetí - gurentaj (pobudové).
Kriminální seskupení jakuzy v minulosti kontrolovala malá území, města, vesnice, obchodní cesty a tržiště. Byla organizována do rodin, v jejichž čele stál ojabun (otec), poskytující členům společenství radu, ochranu a pomoc; prostí členové jakuzy, označovaní jako kobunové (děti), se mu za to odměňovali bezpodmínečnou loajalitou a službami, kdykoliv je otec požádal o pomoc. Iniciační obřady při přijetí do jakuzy zahrnovaly vypití šálku kořalky saké, který symbolizoval podřízení se vztahu ojabun-kobun. Obřad se obvykle konal před šintoistickým oltářem a získával tak náboženský rozměr. Ojabunův generální štáb se skládal z jeho zástupce daigašiho podskupin. Zvláštní neplnoprávnou vrstvu tvořili nováčci sanšitové. Toto rozvrstvení se víceméně uchovalo dodnes. Charakteristická pro vystupování členů jakuzy v domácím japonském prostředí je určitá otevřenost, nepříliš výrazné zakrývání příslušnosti k organizaci. Poznávacím znamením členů je rituální pozdrav, typické tetování po celém těle a v minulosti i useknutý článek prstu. Obdobně charakteristické je tvrdé soupeření různých organizací jakuzy mezi sebou. Když v roce 1867 Japonsko zahájilo proces modernizace a otevřelo se světu, začala se reformovat i jakuza. Vedle tradičního gamblerství a vymáhání poplatků na tržištích vstoupila do stavebního a lodního průmyslu.
Angažovala se v podpoře politiků, již jí pomáhali zajistit beztrestnost a výhodné podmínky pro podnikání. V mnoha oblastech se jednalo, alespoň na první pohled, o legální činnost. Během neklidných 30. let v Japonsku, poznamenaných několika státními převraty, zavražděním dvou premiérů a opakovanými útoky na politické činitele a průmyslníky, sloužily organizace jakuzy jako zdroj cvičených agentů a zabijáků. Aktivně se účastnily i japonské okupace Mandžuska a Číny. Během americké okupace po skončení 2. světové války organizace jakuzy působily na černém trhu s nedostatkovým zbožím a věnovaly se loupežím a vydírání. Členové jakuzy začali pod vlivem západních filmů nosit černé sluneční brýle, oblékat se do černých obleků a bílých košil. Namísto tradičních mečů nastoupily samopaly. Mezi roky 1958 a 1963 stoupl počet členů jakuzy na 184 000 - to bylo více, než v té době činil počet příslušníků japonské armády. Po celém Japonsku operovalo na 5 200 gangů, které mezi sebou vedly krvavé boje o sféry vlivu. Ze soupeření i mírových jednání nakonec vyšly vítězně především tři organizace jakuzy: Jamaguči-gumi, která má dnes přibližně 26 000 členů rozdělených do 944 menších gangů, Inagawa-kai s více než 8 600 členy a Sumijoši-kai s přibližně 7 000 členy. Jakuza v japonské společnosti
Jakuza se dnes v Japonsku zabývá širokou škálou kriminálních aktivit: hazardními hrami, vymáháním poplatků za ochranu, vydíráním, obchodem s lidmi a organizovanou prostitucí, obchodem se zbraněmi a drogami (v posledních letech zejména amfetaminem). Angažuje se rovněž v průmyslové výrobě, v obchodu s akciemi a na kapitálovém trhu, v obchodu s nemovitostmi aj. Její roční zisky jsou odhadovány na 5-8 bilionů jenů, konexe bossů jakuzy sahají do nejvyšších sfér japonské hospodářské a politické elity. Politicky je spřízněna zejména s japonskou krajní pravicí. V roce 1992 propukl v Japonsku skandál v souvislosti s účastí jakuzy na volební kampani premiéra Noboru Takešity. Dne 1. března 1992 vydala japonská vláda Zákon na předcházení nezákonným aktivitám příslušníků boryokudanu. Zákon definoval termínem boryokudan skupiny, jejichž členskou základnu tvoří především osoby s kriminálním pozadím a jež projevují násilnické a zločinecké tendence. Tímto vymezením pojmu organizovaného zločinu výrazně utrpěl tradiční poloveřejný statut organizací jakuzy v japonské společnosti. Například 77 gangů Jamaguči-gumi bylo do té doby zcela legálně registrováno jako podnikatelské a náboženské organizace.
Mnohé organizace jakuzy fungovaly pod hlavičkou veřejných sdružení, jejich předáci se honosili vizitkami s logy jakuzy. Nyní byli veřejně označeni za zločince, jež je nutné v zájmu společnosti potírat. Proti opatření vlády se zdvihla vlna odporu - kritizovali je právníci, duchovní i představitelé inteligence. Na protest proti zákonu demonstrovaly v ulicích japonského města Ginzy ženy a dcery příslušníků jakuzy, mluvčí jakuzy vystupovali ve sdělovacích prostředcích, poukazovali na tradiční hodnoty japonské společnosti, kodexy cti jakuzy a bránili se označení boryokudan - zločinecká organizace. Vládě se však podařilo prosadit svou. Jakuza je v dnešním Japonsku zatlačována do podzemí, její kriminální činnost omezována. Přestala být tolerovaným zlem ve společnosti. Pod tímto tlakem mnoho původních organizací jakuzy ustupuje od nelegálních aktivit a snaží se podnikat v mezích, či spíše na hranici zákona. Tento vcelku pozitivní trend má ovšem i negativní dopady: s postupující restrikcí zároveň stoupá angažovanost organizací jakuzy v nelegálních aktivitách a roste i počet případů jejich expanze do zahraničí. Zahraniční expanze
Již od 2. světové války je boryokudan pevně usazen v Koreji. Kontroluje zde prostituci, pornografii a sexuální turistiku. V 70. letech boryokudan v oblasti sexuálního podnikání expandoval i na Tchaj-wan, Filipíny, do Thajska a později do Latinské Ameriky, Evropy a USA. Náboráři boryokudanu začali verbovat ženy z Havaje a západního pobřeží USA k prostituci v Japonsku. V posledních dvou desetiletích se japonský organizovaný zločin začal v USA angažovat v řadě dalších ilegálních aktivit jako je obchod se zbraněmi, gambling, vydírání, praní špinavých peněz. V současné době je největším dovozcem syntetických drog na Havaj. Specialisté boryokudanu se pravidelně účastní ilegálních gamblerských operací v americkém Las Vegas a Atlantic City. Bez většího úspěchu se pokusili v USA prosadit systém vydírání velkých společností, známý jako sekoija. Nájezdy na malé firmy však americká policie registruje na Havaji a v posledních letech i v jižní Kalifornii. V žádném případě však tyto aktivity nejsou srovnatelné s rozsahem obdobných operací v Japonsku. Obavy amerických bezpečnostních expertů vzbuzují velice sofistikované operace specialistů boryokudanu v oblasti praní špinavých peněz. V USA dnes rozsáhle nakupují nemovitosti osoby podezřívané z kontaktů s japonským organizovaným zločinem, stále větší množství japonských peněz obskurního původu prochází americkým finančním systémem.
Do Austrálie začal japonský organizovaný zločin ve větší míře pronikat zhruba v polovině 80. let. Přímořské pláže a kasina v australském Queenslandu se staly oblíbeným místem rekreace členů boryokudanu. Zisky z nelegálních aktivit jsou v Austrálii investovány do nemovitostí, kasin, restaurací. Boryokudan při tom často spolupracuje s australskými podnikateli. Časopis Australian Financial Review v březnu 1994 napsal, že japonské kriminální syndikáty vstupují do australského průmyslu a zaměřují se na legální společnosti zejména poté, co je domácí tlak donutil hledat si nové příležitosti v zahraničí. V roce 1992 byla na letišti v Melbourne zadržena skupina japonských turistů cestujících z Malajsie. V jejich zavazadlech policie nalezla 12 kg vysoce čistého heroinu. Vedoucího skupiny Jošio Katsuna policie identifikovala jako jednoho ze středních bossů tokijské jakuzy. Od té doby počet odhalených případů pašování drog organizovaných boryokudanem po celém světě nadále roste. Je evidentní, že hlavním motorem pronikání boryokudanu do zahraničí se staly zahraniční investice a finanční transakce. Japonský organizovaný zločin přitom neoperuje samostatně, ale obratně využívá svých předcházejících pozic v řadě japonských firem, do nichž pronikl. Hlavním polem jeho působnosti je dnes podnikatelská a bankovní sféra. Jednou z výnosných cest tvorby zisku se stalo například získávání vysokých úvěrů, které nejsou spláceny. S tímto problémem se střetla již řada bank v Evropě i USA.