Japan

odkazy

Meiji

Počátkům obnovy a restaurace překážela občanská válka. Sesazení šóguna následovala porážka daimjó a země byla rozdělena na prefektury, jejichž rozdělení trvá dodnes. Novým japonským hlavním městem se stalo Edo, které bylo přejmenováno na Tokio. Vláda byla centralizována, oproti čemu se strhla řada nepokojů vyvolaná zejména samuraji, jimž se nelíbil zejména jejich klesající vliv. Tato situace vyvrcholila vzpourou v Saigō, kde byly samurajové definitivně poraženi a byla jim odejmuta veškerá moc. Navzdory nacionalistickým tendencím podpory císaře sloganem sonnō-jōi (ctěme císaře, vypuďme barbary) si nová vláda uvědomila, že za určitých podmínek by se mělo Japonsko otevřít západnímu světu. Pod heslem fukoku kyōhei (bohatá země, silná armáda) se země vrhla na industrializaci a otevírání se světu. Příliv západních expertů dodal sílu japonským studentům k cestám do zahraničí a osvojením si moderních západních technologií. Koncem 19. století se japonská vláda povzbuzena úspěchy ekonomického růstu snažila vrátit zpět k nacionalismu a tradičním japonským hodnotám. Vzrůstající japonská drzost a sebevědomí byla demonstrována porušením mírových dohod a vyústila v čínskojaponskou válku (1894 – 1895). Následná mírová smlouva potvrdila nezávislost Koreje a postoupila Tchaj-wan Japonsku. Neshody s Ruskem vyústily v ruskojaponskou válku (1904 – 1905), při které japonská vojska napadly ruská v Mandžusku a Koreje. Japonské námořnictvo omráčilo ruské námořnictvo drtivou porážkou v Baltické zátoce a potvrdilo si, že má přinejmenším vyrovnanou vojenskou sílu a techniku ve srovnání se západním světem.